Chci být víc než "blbá" prodavačka

4. prosince 2017 v 9:43 | Chie |  Příběhy
V dnešní až době příliš řešíme, jestli je někdo homosexuál, jestli je bílý nebo černý, bohatý nebo chudý. Ale je tu mnohem triviálnější problém, který nám přesto činí spoustu problémů - neumíme se chovat sami mezi sebou.
Nikdo není nadřazený nad nikým. Chápu, jsou Vánoce, všude jsou shon a všichni jsme nervózní. Každý spěchá, je naštvaný a podrážděný už od rána, ale to, že přijdete do obchodu jako zákazník, ještě neznamená, že prodavačka je nějaký poskok, na kterého můžete křičet.

Většina z vás při vstupu do prodejny ani nepozdraví. Když se pak chcete na něco zeptat, zařvete na ni "Co to dělá?!" bez jakékoliv slušné formulace. Vám je to jedno, ale ona to poslouchá celý den skoro od každého. Stejně jako to, že vlastně v práci nic nedělá. Každý v práci něco dělá. Žádná práce není ostuda, není jednoduchá a každá je svým způsobem náročná. Každá.

Myslíte si, že přijdete do obchodu a vybijete si zlost na "blbé" prodavačce, protože vás naštval šéf, ujel vám autobus, ohodilo vás auto, nebo jste udělali nějakou strašnou botu, za kterou vás někdo seřval. Prodavačka, která vás obsluhuje, vám nic neudělala. Ráda vám pomůže, ale člověk někdy ani nemá náladu, když se k němu ostatní chovají podřadně.

Až budete zase někdy prodavačce nadávat, že "tady na té krabici měl být teda jako lístek v češtině!" a dívat se na ni spatra, myslete na to, že ona dělá svoji práci. Dělá ji tak, jak nejlépe umí. Má své práce dost, ona totiž nečeká, až přijde nějaký rýpal, aby jí mohl říct "co jste to za prodejnu, že to nemáte?!!".

Lidi, naučte se trochu chovat k ostatním okolo vás. Slova jako "dobrý den" nebo "děkuji" přece ještě nikoho nezabila. Chovat se slušně není těžké, ale je třeba si uvědomit, že jsme si všichni rovni. Že prodavačka není hloupá a podřadná, i když se tak na ni možná díváte.

Já jsem částečně prodavačka. A setkávám se s lidmi, kteří se na mě dívají jako na poskoka. Někteří čekají, až nebudu něco vědět, aby pak mohli s nosem nahoru odejít a dívat se na mě spatra.
Naštval vás šéf? Odřeli jste auto? Vyplnili jste špatně důležitou smlouvu? Myslete na to, že prodavačka v obchodě za to nemůže. Neurážejte někoho, koho neznáte. Kdo třeba může mít větší vzdělání, než vy.


Někteří z vás se teď smějí "co může mít prodavačka/zedník/pošťák za problémy?". Každý je má. Všichni v práci běháme, pracujeme fyzicky nebo psychicky. Každý má problémy. Práce se nedělí na lepší a horší, tak na to myslete.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 4. prosince 2017 v 12:44 | Reagovat

Naprostej souhlas !

2 Hnedoocka Hnedoocka | Web | 4. prosince 2017 v 13:40 | Reagovat

Souhlasim s tebou. A moc me mrzi, ze k tobe lidi takhle pristupujou, ze se k tobe chovaji osklive. Stve me, ze tolik lidi soudi na zaklade vzdelani nebo prace. Je to preci povrchni. Neni vubec dulezity, co kdo dela. Ale jaky je to clovek.

3 Kerria Kerria | Web | 4. prosince 2017 v 13:40 | Reagovat

Chápu tě, taky jsem si tuto práci vyzkoušela. Prodavačka nemusí nutně být "blbá". Problém vidím jinde: všichni si myslí, že některé práce může vykonávat kdokoliv. To platí i o prodeji. 3/4 (možná i více) prodavaček v naší zemi nejsou vyučené prodavačky. Navíc většinu z nich ta práce ani nebaví. A obojí je znát. Pokud jako zákazník narážím převážně na blbce prodavače(-ky), tak si jich pak celkově nemůžu vážit. Musím přiznat, že mnohem raději nakupuju u Vietnamců a to nejen oblečení a spotřební zboží, ale i potraviny, mají k zákazníkům úplně jiný přístup a cítím se tam mnohem lépe.

4 Chie Chie | Web | 4. prosince 2017 v 13:53 | Reagovat

Přesně tak, někdy je na prodavačce vidět, že ji to nebaví. Já se snažím být milá a to jsem tam jenom na brigádě. Proto je mi pak líto, když jsou lidi protivní. Nejvíc mě štve, že se někteří vážně povyšují (málo kdy, ale stane se to). Dívají se na mě, že jsem "jenom prodavačka", ale nikoho už nezajímá, že třeba studuju vysokou... je to takové stigma

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. prosince 2017 v 20:13 | Reagovat

Ještě před 12 lety jsem prodávala. Předtím jsem měla krámek, po odchodu do důchodu jsem ještě 10 let brigádničila. Věřte, že mě chtěli na brigádu kdekoliv. Byla to "blbá trafika", ale nikdo nemá představu, jak to tam je náročné. Aspoň tam, kde je nejen tisk, kalendáře, pohledy, známky, kolky, balené cukrovinky, tabákové výrobky, tužky, náplně, baterie prostě vše jen v menším množství, pro pomoc. Nástup do prodejny od 5 hodin k přípravě, vybalení tisku, po prodeji zase zabalení remitendy, spočítání tržby. Pokud si navíc děláte sami účetnictví- tak na to opravdu nemůžete být jen blbá prodavačka. Aled chce to odpoutání od starostí rodinných i jiných, prostě  obsluhovat s mírným- neúlisným úsměvem. Poznat, jestli ten člověk chce jen okukovat nebo něco určitého koupit. Starý obchodník říkával: (byl v  textilu a konfekci vedoucím) když někdo přijde pro knoflík, musíte umět k němu prodat i kabát.Osobně si myslím, že kdo nemá rád lidi takové, jak jsou neměl by do obchodu chodit prodávat. Samoobsluhy jsou něco jiného a docela někdy očima býv.prodavačky posuzuji obsluhující u pultů i pokladní. Nemají to lehké jsou pod tlakem vedoucích a musí ještě vydržet rozmary nakupujících. Více slušnosti vzájemné to určitě chce. :-)

6 Maky98 Maky98 | 7. prosince 2017 v 21:21 | Reagovat

Naprosto souhlasím s třetím komentářem. Nejsem ten typ, který si vybije zlost na prodavačce, jsem si vědoma toho, že je to jen člověk, který za to nemůže. Na druhou stranu ochota ze stran prodavaček je většinou nulová, a proto ani já nemám potřebu být milá zpátky.

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 7. prosince 2017 v 21:38 | Reagovat

Nikdy jsem se takhle jak popisuješ k nikomu nechovala a nechápu, jak někteří lidé můžou.
Vlastně, když si uvědomím, tak většinou co jsem byla u nějaké pokladny jako zákazník, se ke mě nikdo zle nechoval. Prodavači jsou jenom unavení, protože to je dřina.

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. prosince 2017 v 21:49 | Reagovat

Bohužel, potkávám občas děsné chování na obou stranách pultu. Jako zákazník se snažím chovat normálně, být slušný a usměvavý a prohodit třeba pár milých slov, aby se v hektické předvánoční době zbytečně nezvyšovala nervozita. Je ale pravda, že když narazím na podmračeného, odsekávajícího a věčně naštvaného prodavače či prodavačku, umím v nouzi oplatit stejnou mincí. Doufám, že výhradně v sebeobraně :-).

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. prosince 2017 v 23:13 | Reagovat

Je rozdíl malý obchod a velký market. Tam je to takové víc uspěchané. Je fakt, že ráda chodím do obchodů, kde jsou vlídní, nemusí se smát od ucha k uchu, ba ani mluvit, někdo má prostě  takový kukuč, jako by byl zamračený a je docela milý, když promluví.. :-)

10 niki-chan niki-chan | Web | 8. prosince 2017 v 8:09 | Reagovat

Úcta mezi lidmi, základní slušnost se zcela vytrácí, a to jak směr zákazník-prodavačka, tak i naopak prodavačka-zákazník, holt smutné :-?

11 Chie Chie | Web | 8. prosince 2017 v 8:29 | Reagovat

všechno co píšete, je pravda. Já pracuji v obchodě, kde jsou prodavačky opravdu vstřícné, takže můj článek je takový subjektivnější. Ale samozřejmě jsem navštívila i prodejny, kde se prodavačka tvářila, že ji obtěžuji.

12 m. m. | E-mail | Web | 8. prosince 2017 v 9:48 | Reagovat

Mám hojné zkušenosti s prací za pultem, dělala jsem ve dvou pekařstvích/lahůdkářstvích a bylo to (hlavně to první) jedno z nejhorších a nejnáročnějších období v mém životě. Dodneška z toho mám noční můry a mám za to, že to je jedna z prací, které by si měl povinně vyzkoušet každý. Záleží samozřejmě hrozně moc společnost od společnosti (a strašně moc na manažerech a vůbec lidech, se kterými přímo děláte), ale celkově je to fyzicky a psychicky náročné povolání, které je přitom hrozně nedoceněné. Říká se "blbá prodavačka", spousta lidí na ně shlíží s patra, a přitom ty ženské musejí vydržet často hrozné hodiny stání na nohou, nemůžou si odskočit, nemůžou si sednout, musí být neustále na nohách, neustále posluhovat, neustále odpovídat na otázky, shánět věci, o všem všechno vědět, nosit předepsané oblečení a často se předepsaně i tvářit a mluvit. Je jedno, jestli mají migrénu jako kráva, jestli je bolí nohy a záda nebo jestli mají bolestivé křeče v břiše od dámských potíží. Jsou mi nepříjemní lidé, kteří si neumí vůbec představit, co je to za práci, a nedovedou se k prodavačkám chovat slušně.

Na druhou stranu musím ovšem i říct, že naprosto neuznávám prodavačky (nebo jakékoli úřednice), které se tváří jako prdel, štěkají na lidi a když po nich něco slušně chcete, div vás neseřvou do kuličky. Zažila jsem tu práci a vím, jaké to je dělat pod strašnými podmínkami a mít k tomu třeba zdravotní problémy a blbej den. Ale nikdy, ani jednou, jsem si to nevylívala na normálních zákaznících. Pokud někdo vyloženě přišel dělat debila ze mně, nedala jsem si to líbit a chovala se k němu podobně stroze (ačkoli většinou mě to naopak přimělo chovat se k němu ještě medověji, ono to ty lidi nejvíc naštve, když ti přijdou zkazit den a ty se nedáš :-D), ale jinak si myslím, že pokud někdo není schopný chovat se k lidem pozitivně a reprezentovat tu prodejnu a vylepšovat lidem den alespoň úsměvem a slušností, tak nemá na té pozici co dělat. A to říkám jako člověk, co má sociální fóbii a lidi v lásce opravdu nemá. Blbou náladu ať si člověk vylejvá někde pod pultem nebo v zákulisí, mezi kolegyněmi ať si klidně nadává na blbý zákazníky, ale při kontaktu s nima tam tyhle móresy nemaj co dělat.

13 m. m. | E-mail | Web | 8. prosince 2017 v 9:58 | Reagovat

[9]: Žiju v Anglii a hrozně se mi líbí, že tady tohle neplatí. Často ve velkém Tescu na pokladně přistanu u usměvavého člověka, který se mě s upřímným úsměvem ptá, jaký mám den, jak se mám, a zatímco mi markuje zboží, všímá si, co si kupuju a například obdivuje, co jsem koupila ve slevě :D Už se mi to stalo tolikrát, že je možné, že jsou v tomhle chování podporovaní (i když to zdaleka není vždycky), ale abych řekla pravdu, zní mi to vždycky upřímně, kolikrát nemohla prodavačka věřit, jak málo platím za celý vozík, a úplně se smála. Nebo si všimnou nějakého zboží a úplně začnou "cože, tohle máme ve slevě? to si musim okamžitě koupit!" a fakt vypadají, že to tak myslí.

Jsou rádi, když se člověk zeptá jich, jak se mají, a klidně i upřímně odpovídají, že už se nemůžou dočkat víkendu a podobně. Celou dobu se usmívají a popřejou ti pak pěkný zbytek dne.

Není to úplně pokaždé, ale vyloženě na morouse typu český Kaufland, Tesco a vůbec jakékoli supermarkety, jsme tu snad ještě nenarazili.

A nemyslím si, že by tu ti lidé měli o tolik lepší podmínky, pořád je to náročná práce. Ale je tu zkrátka jiná nátura lidí, tady nemají moc potřebu kazit den druhým, když ten jejich za moc nestojí.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. prosince 2017 v 16:33 | Reagovat

Záleží na člověku. Ať jsem dělala v kanceláři (30 let) tak potom v obchodě, práce s lidmi mne bavila. Tam jsem zapomněla na všechny starosti domácí. Doslova jsem se v tom vyžívala, to je fakt. Jednou se  jeden pán (známý jako morous mezi lidmi) rozčilil v mém krámě na předbíhajícího zákazníka: Já jsem mu jen řekla, nezlobte se, co kdyby vás ranilo, co já s vámi budu dělat? Vyberte si co potřebujete, já pána rychle obsloužím, asi spěchá do práce. Zmlkl, podíval se jaksi nedůvěřivě (lidi kolem se usmívali), nakoupil noviny a s pozdravem odešel. Potkali jsme se zanedlouho v naší ulici, šel s pejskem. Opravdu hezkým jezevčíkem  Zuzičkou. Pochválila jsem mu ji po po pozdravu a od té doby jsme vždycky spolu prohodili pár slov. ;-)

15 Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ | E-mail | Web | 26. prosince 2017 v 3:26 | Reagovat

Ahojky moje sb niečo pre teba mám k vianociam http://sasume.blog.cz/1712/k-vianociam-pre-moje-sb#pridat-komentar.

16 Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ | E-mail | Web | 31. prosince 2017 v 23:36 | Reagovat

Ahojky moje sb niečo pre teba mám k Silvestru a k Novímu Roku http://sasume.blog.cz/1712/k-novemu-roku-pre-moje-sb#pridat-komentar

17 Nivashima Nivashima | Web | 2. ledna 2018 v 0:57 | Reagovat

Souhlasím. Lidé by se k prodavačkám měli chovat s úctou. Stejně tak jako k uklízečkám nebo popelářům. Každá práce je důležitá a náročná. Každá práce je potřebná a chyběla by, kdyby ji nikdo nedělal. Jednou v obchodním centru jsem viděla jednu hrozně příjemnou paní, který začala na chudáka prodavače štěkat, že jí nedal účtenku. Ten prodavač mi připadal jako slušný člověk (byl starší) a ta baba se s ním prostě začala dohadovat kvůli blbé účtence, kterou stejně 90% lidí nechce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama