Štěstí v neštěstí 7.díl - Požár

3. února 2009 v 20:58 | Chie Oro Sasu Uchiha |  Štěstí v neštěstí 1


Bylo krásné nedělní ráno. Aleia se právě probudila. Ležela v pěkné, měkké a vyhřáté posteli. Ale někoho postrádala. Rozhlížela se kolem ale Ito nikde nebyl. Za chvíli se otevřeli dveře a stál v nich on. Vešel s podnosem na rukách. Nesl nádherně ozdobený talíř, na kterém se ,,třpytila" snídaně. Přišel až k posteli, posadil se a položil Aleie na klín podnos. ,,To jsi nemusel." děkovala. ,,Nemusel, ale já jsem chtěl." usmíval se. ,,,Jsem rád, že už konečně bydlíme ve svém." prohodil dodatečně. Dívka byla taky moc ráda. Už si nepřipadala jako na návštěvě. I když Skalnatá jí byla domovem, u Itových rodičů se necítila dobře. Proto si našli malý, pěkný dům uprostřed vesnice. Jen jí přišlo divné, že jsou spolu tak dlouho, mají společnou domácnost, sdílejí jedno lože a ještě k ničemu nedošlo. Myslela si, že se Ito bojí, ale to stejné si myslel on o ní.

Když dojedla, odložila podnos na stolek vedle postele a chtěla vstát. Ito ji ale nesměle zastavil. Zase se posadila. Pohlédli si do očí. Oba viděli velkou vášeň. Políbil ji. Dívka zavřela oči a pomalu si lehali. Cítila jeho rty na své kůži. Začal ji pomalu svlékat. Netrvalo dlouho a oba byli nazí......Byla nesmírně ráda, že k tomu už konečně došlo.


Když přestali, zabušil někdo silně na dveře. Lekli se. Rychle se oblékli a běželi se podívat co se děje. Vyběhli před dům a hned se zhrozili. Všechny stromy byli ohořelé, ty co zůstaly zelené se pomalu přeměňovali přes červenou do černé. ,,Panebože! Co se stalo!" křičela Aleia, ale v tom rámusu ji nebylo vůbec slyšet, takže dotaz musela několikrát zopakovat. Po chvíli ji někdo slyšel a odpověděl: ,,Nějací dva lidé napadli vesnici, prý po někom jdou!" zakřičel kolem běžící. Dívce se zatmělo před očima. Podívala se na Ita. ,,I-Ito!!!!!" řvala kolem a hledala ho ,,Kde jsi?!!" opakovala. Neměla ale čas ho hledat, i když o něj měla strach. Určitě šel pomoct ostatním lidem, myslela si. Rozhodla se udělat to samé. Běžela k domu, kde se hromadila velká skupina lidí. Všichni křičeli a poskakovali na místě. Vletěla mezi ně. ,,Co se stalo?" vyptávala se. ,,Je uvnitř!" křičela zmatená žena a přitom ukazovala na hořící dům. ,,Moje dcera!". Aleia neváhala, obalila se hadrou, namočila ji a vběhla dovnitř.


Všude byl kouř a oheň. ,,Halóóó?! Je tady někdo?" dusila se kouřem. Hledala všude. Musela jednat rychle. Mezitím se lidé venku strachovali. Kde jsou tak dlouho? Brzy to spadne!, kladli si otázky. Měli pravdu, po chvíli spadl obrovský trám a dům se začal bořit. Matka dítěte ztraceného v domě rázem omdlela. Lidé ji začali křísit. Hned potom co spadl další trám z domu vyběhla Aleia, holčičku v náručí. Obě se hodně nadýchaly kouře a tak je hned odvezli do nemocnice.


Mezitím Ito byl u své rodiny. Matku, otce i Yuri poslal do bezpečí. Sám se vydal pomáhat. Běžel ke studni, u které stál malý chlapec a snažil se vytáhnout kbelík s vodou. Hned mu pomohl. Chlapec vytažený kbelík okamžitě popadl a utíkal ke svému domu. Potom se Ito snažil svolat na jedno místo celou vesnici, aspoň ty co přežili, a dostat je do bezpečí.


Když se všichni dostali ven z žhnoucího nebezpečí, přemýšleli, kde budou bydlet, protože už vlastně žádný domov neměli. Skalnatá shořela na ,,uhel". Zůstaly jen černě ohořelé skály. Všude bylo pusto. To deprimující ploché místo bylo kdysi jejich domovem. Poškrábaný a popálený Ito si najednou vzpomněl na Aleiu.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rin-chan Rin-chan | E-mail | Web | 3. února 2009 v 21:04 | Reagovat

Niceeeee =D to je mazec, jed dál =D

2 Deny Deny | Web | 4. února 2009 v 15:38 | Reagovat

hezký :)

3 han-chan:) han-chan:) | Web | 4. února 2009 v 16:33 | Reagovat

takže taky shounen-ai ??je to neprosto beest :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama