Štěstí v neštěstí 2.díl - Sestra?

1. února 2009 v 15:22 | Chie Oro Sasu Uchiha |  Štěstí v neštěstí 1


Sotva dokončila větu Ito začal vykašlávat krev. Aleia rychle přivolala doktora.

Po dlouhém ošetřování doktor řekl:,, Teď musí hodně odpočívat a bohužel musíme zakázat návštěvy." Dívka trochu posmutněla, ale nedalo se nic dělat.

Odešla z nemocnice a vydala se rovnou....vlastně....ani nevěděla kam jde. Prostě šla kam ji nohy nesly. Přitom přemýšlela o své rodině. Na matku si vzpomínala jen matně, protože umřela když jí byly dva roky. Zato otce znala dobře. Vždy když na něj myslela vyhrnuly se jí do očí slzy. Pořád se jí vybavuje ten obrovský had co roztrhal jeho tělo na kusy. Tohle bylo dílo Orochimaru. Aleia se chtěla pomstít. Ale snad ještě horší než Orochimaru byla Kameko. S ní si nebylo radné zahrávat. Ona se nebojí ničeho. Je ohromně silná, snad ještě silnější než on.

Došla až k jezeru. ,,Tady jsem už někdy byla" přemýšlela. Pak si najednou vzpomněla. Bylo to jezero, u kterého dostala svůj první polibek. Zamyšleně se zadívala do hladiny. Vzpomínala na modrookého chlapce, který jí poprvé vtiskl do úst ten nádherný pocit. Milovala ho. Kdyby se nepřidal ke Kameko a Orochimarovi byla by s ním doteď. Prohlížela si jezero a ani si nevšimla, že za ní někdo stojí. ,,Vidím, že myslíš na to samé na co já" ozvalo se. Aleia se otočila. ,,Takeru" hlesla (Takeru znamená válečník). Byl to on. Ten krásný modrooký hoch. Ale teď už byl jiný. Už nebyl tak milý a laskavý. Teď byl zlý a nelítostný. ,,Co chceš?" křikla. ,,Chci s tebou bojovat" odpověděl jí Takeru rázně. Cítila jako by před ni postavili velký kámen a ona ho nemohla zvednout. Aby věděla, že to myslí vážně vytáhl z každé zadní kapsy shuriken a hodil je po ní. Aleia sice ovládala Tensei, ale věděla, že se k ní Takeru jen tak nepřiblíží. Vyskočila do vzduchu, otočila se a máchla nohou ve větru. Ten se rázem zmněnil na obrovskou vlnu a shurikeny odrazil. ,,Už nejsi tak špatná." skonstatoval. To ji ale naštvalo rozběhla se k němu a chtěla použít svoje kekkei genkai. Znal ji až moc dobře, takže očekával, že to udělá. ,,Kage Shuriken no Jutsu" křikl a najednou v ruce držel obrovský shuriken. Neváhal a hodil ho vpřed. S Aleiou se znali už dlouho, a tak věděl, že jenom tak neuhne. Protože když použije Tensei je to jen ve vyjímečných situacích. Ale zase je pravda, že nic jiného ji moc dobře nejde. Používá spíše nože a ostatní kovové věcičky, než pečetě a techniky.

Zdál se být tak strašně daleko, jako by ani neběžela. Jediné co opravdu letělo rychle byla jeho zbraň. Když už byla kousek od shurikenu, najednou padl k zemi. Aleia teď letěla mnohem rychleji. Měla volnou cestu. Zdálo se být tak snadné ho zasáhnout a ukázat mu co je bolest. ,,Přestaň!" křikl někdo. Zastavila se. Otočila hlavu směrem k velkému stromu. Ze stínu vyšla mladá dívka s blonďatými vlasy. ,,Co tady děláš?" lekl se Takeru. ,,To není podstatné, prostě tu jsem. Nechci, aby tě jenom tak zabila. I když jsi.....můj...." odpověděla dívka ale tentokrát ji přerušila Aleia: ,,Kdo jsi?"

Dívka se podívala na muže pak na ni a řekla,, Jmenuji se Yuri (lilie)."
Aleia se marně pokoušela vzpomenout, kde ji viděla. Ta podoba....


Z přemýšlení ji vytrhnul Takeru: ,,Ještě se setkáme." Řekl rychle a chtěl odejít. Když se otočil stála před ním Aleia, ruce položené na jeho hrudi. ,,Ne, my už se nesetkáme."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Deny Deny | Web | 1. února 2009 v 17:08 | Reagovat

zajímavý...pěkná povídka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama