Štěstí v neštěstí 2 ,3.díl - Asi jsem jiná

22. února 2009 v 22:08 | Chie Oro Sasu Uchiha |  Štěstí v neštěstí

Bylo už pozdě večer a všichni se chystali spát. Natsumi ale nemohla přestat myslet na rodiče a tak vymyslela plán. Svázala prostěradla a potichu se vykradla ze sídla. Běžela dokud nebylo vidět Skalnatou. Všude bylo ticho a klid. Bylo to divné. Vyskočila na strom, který se vyjímal nad skálou a rozhlédla se kolem. Nikde nikdo. Najednou si ale všimla malého blikajícího světýlka uprostřed vesnice. ,,To světlo......to je náš dům!!" křikla a bezhlavě se tam vydala. Všimla si, že světýlko není zas tak malé. Něco tam pořádně svítilo a vrhalo obrovské stíny. Doběhla k domu. Přehodila si přes hlavu plášť, aby ji nepoznali a stoupla si pod okno. Viděla Orochimara a matku s otcem. Aleia ležela na zemi. ,,Mami..." hlesla Natsumi....Ito se snažil Orochimara porazit, porazit ho navždy, ale věděl, že nemá šanci. Vrhal po něm kunaie, shurikeny a zkoušel všechny různé techniky, ale nic nezabíralo. Uvnitř domu to vypadalo jako po výbuchu. Když už měl Orochimaru Ita v šachu, Natsumi to nevydržela a vtrhla dovnitř. Zezadu se dotkla nepřítele a odebrala mu veškerou chakru. Orochimaru padl k zemi. Itovi se zatočila hlava a začal padat k zemi. Neměl už absolutně žádnou chakru. Natsumi k němu přiběhla a dala mu tu, kterou právě odebrala Orovi. Otec spadl, ale hned se zase postavil. ,,Aleio!!!" křikl a běžel k ní. Matka ležela na zemi a nehýbala se. Vzal ji do náručí. ,,Aleio!! Vzbuď se!! Aleio!!!" snažil ji znovu přivést k životu. Nepovedlo se. Ito i Natsumi se rozplakali. Dívka klesla na zem a objala otce. Brečeli a úplně zapomněli na muže ležícího na zemi. Po chvíli si na něj ale Natsumi vzpomněla a běžela proti němu. Orochimaru se škodolibě zasmál. Najednou se vedle něj někdo objevil. Kapuce mu spadla z hlavy. Kentaro, docvaklo Natsumi. Z ničeho nic se tam objevil, stejně tak jako kdysi před lety Kameko v nemocniční zahradě, to musí být jejich syn!, přemýšlel Ito. Chlapec popadl otce a oba zmizeli. Natsumi už byla taky na odchodu, ale otec ji zastavil. ,,Počkej! Kam jdeš?" Dívka se zastavila. Vzdyhla a , otočila se na něj. ,,Musím se tam vrátit." otec nechápal, ,,Bydlím teď u nich. Musím se tam vrátit a zabránit jim v dalších hrůzách." sklonila hlavu, ,,Kdyby jsi mě někde viděl.....jmenuju se Rai." Ito jenom valil oči. ,,Zanes matku do skryté jeskyně tady ve vesnici. Vím, že to nechápeš, ale ...... ona zase bude žít. Mám tě ráda" vrátila se a otce políbila. Potom zmizela.

Běžela rychle lesem, aby byla v sídle čas. Neměla ale šanci se tam vrátit dřív než Kentaro a Orochimaru. Musela se ale pohnout. Doběhla pod okno a znovu vyšplhala do pokoje. Smotala prostěradla a schovala je pod postel. Slyšela kroky a tak rychle zalezla do postele. Sotva se zakryla otevřely se dveře. ,,Ta spí..... ta to nebyla." Dveře se zase zavřeli. Natsumi s odkryla a rychle se posadila. Nemohla si být jistá jestli náhodou v pokoji někdo nezůstal, ale musela si vydechnout. Odhodila plášť, svlékla se a zamířila do koupelny. Nastavila správnou teplotu vody a vlezla do sprchy. Když vylezla omotala se ručníkem. Stoupla si k zrcadlu a začala se upravovat. Sehla se k umyvadlu, aby si z obličeje omyla zbytky mýdla a když se narovnala lekla se. Podívala se do zrcadla a za ní stála osoba. ,,Ale co vy tady....." snažila se zamaskovat šok. ,,Přišel jsem se na vás podívat. Co že nejste v posteli?" vyzvídal. ,,Nemůžu usnout." sykla sundala ze sebe ručník a hodila ho na proutěný koš za dveřmi. Koketně odešla z koupelny. Byla krásná a štíhlá a věděla, že jí jen tak někdo neodolá. Kentaro se jenom usmál. Šel za ní. Došla k posteli a oblékla si saténovou košilku. Měřil si i pohledem. ,,Ještě něco?" Chlapec se zamyslel. Přistoupil k ní blíž. ,,Chceš abych zase měla omrzliny?" dráždila ho. ,,Dnes ne..." mrknul a začali se líbat. Pomalu ji pokládal na postel. Najednou zvedl ruku a ukázal na dveře. Luplo v nich - zamkly se. Dívka se odtrhla. ,,To aby nás nikdo nerušil." Usmál se a pokračoval.

Natsumi se probudila. Bylo už ráno. Ležela sama v posteli. Věděla ale, že to nebyl sen. Slastně se usmála. Věděla taky ale, že to neměla dělat. Je to přece její neřítel! Chtěla litovat, ale nešlo to. Vstala, zašla do koupelny, potom se oblékla a odešla z pokoje. Vyšla na chodbu, kde potkala Kabuta. Hned se jí zkazila nálada. Chtělo se jí zvracet. Kabuto - to je něco tak odporného..... nevěděla proč se jí tak hnusí. Snad proto, že je to takovej vlezdoprdelista.

Vešla do jídelny. Všichni už seděli u stolu. Prošla zase kolem Kameko, ale tentokrát nic neudělala. Sedla si mezi Orochimara a jeho syna. Po celou tu dobu co tam seděli jí osahával stehno. Rai se vesele usmívala. ,,Vidím, že jste dnes dobře naladěna." záviděl Orochimaru. Takeru se ale také smál, takže tušil, že něco není v pořádku. Po snídani Rai odešla zase do svého pokoje. Pořád myslela na tu noc. Najednou si ale vzpomněla na matku. Když milování s Takerem nebyl sen pak........, přemýšlela. Vběhla do pokoje. Zavřela velké železné dveře a skočila na postel. Matka umřela a ona si klidně užívá. Myslela na otce. Jak mu asi je? Zanesl matku do jeskyně? Myšlení je jediné co v této budově mohla děla. Všechny ostatní věci by zjistili. Už se nemohla ani pohnout. Najednou ucítila něčí chakru. Pomalu sáhla po kunaii. Vstala z postele a rozhlédla se. Cítila to stále intenzivněji. ,,Kdo je to?" křikla. Tušila, že Kentaro asi ne. I když umí zmizet, což má po matce, není v tom tak dobrý. ,,Kameko?" tipovala. ,,Správně...jsi chytrá." zjevila se před ní žena a ďábelsky se zasmála. ,,Co tady zase chceš! Proč mě pořád sleduješ?? Co jsem ti udělala??" křičela. ,,No to právě ještě nevím." zase se zasmála. Myslela si, že s ní bude chtít zase bojovat a že na ni třeba hodí závěs, ale ne. Rai začala řvát. ,,VEN!!! VYPADNI!!! Vypadni z mého pokoje!" tuhle reakci Kameko nečekala. Za tu dobu co tam Natsumi bydlela ji měla za nicku, co se neumí ani pořádně prát. ,,A co když nepůjdu?" provokovala. ,,To bych být tebou nedělala," Rai napřáhla ruce a z nich najednou začala proudit chakra. Věděla, že by tuhle kekkei genkai Kameko poznala a tak ji trošku pozměnila. Proudící modrá chakra se rázem změnila a smršť blesků tryskajících jí z rukou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy Oro Oro Lucy Oro Oro | Web | 23. února 2009 v 18:10 | Reagovat

hmm... můj malinkatý synáček.. grrr.... a ta Natsumi nebo Rai... no prostě super dílek !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama