Štěstí v neštěstí 11.díl - Návštěva ve Vodopádové

7. února 2009 v 19:11 | Chie Oro Sasu Uchiha |  Štěstí v neštěstí 1


Jednoho dne oznámil rodičům a sestře, že jde do města. ,,Jenom nakoupín nějaké potřebné věci a hned budu zpátky." Yuri mu ale nevěřila. Znala ho mnohem lépe ne kdokoliv jiný. Lépe než rodiče. Měla pravdu. Čekali na něj dlouho, ale on se nevrátil. Už nevydržel nátlak rodičů. Odešel do vedlejší vesnice - Vodopádové - navštívit svého dávného kamaráda.

Protože vesnice nebyla daleko, zanedlouho dorazil. Trošku se upravil. Zaklepal na dveře. Vyšel muž: ,,Vítej! Dlouho jsme se neviděli" pozdravil ho. ,,Pojď dál. Sestra se tě už nemohla dočkat." Vešli dovnitř kde sedělo děvče. ,,Miyu! Už je tady!" zvolal muž. Dívka vyskočila a vrhla se Itovi kolem krku.. ,,Tak dlouho jsme s neviděli. Co že ses tak dlouho neukázal? Jak se pořád máš?" kladla mu tisíce otázek. ,,Jde to" zalhal jí. O Aleii jim neřekl. ,,Posaď se u nás." pobídl ho ,,Pár dní bych tu chtěl zůstat, nevadí ti to Hideaki?" ptal se kamaráda. Ten s radostí souhlasil. Potom nastalo ticho. Zdálo se nekonečné. Itovi se zase vracely vzpomínky na svou dívku. ,,Tak co, už jsi si někoho našel?" zeptal se Hideaku ve velice nevhodnou chvíli. Itovi málem vhrkly do očí slzy. ,,No....ne...teda...vlastně jo, ale to je nadlouho. Nechci o tom mluvit." Miyu sklesla. ,,Tak já ti aspoň ukážu svoji přítelkyni." Ito na ni sice neměl náladu, ale nemohl odmítnout. Postavil se a šli oba do sadu.

,,Natsumi?!" zavolal Hideaki, když přišli do zahrady. Po chvíli přišla krásná mladá dívka. ,,Natsumi, Ito - Ito , Natsumi." představil je. Chlapec si dívky napřed nevšímal, ale potom uslyšel její hlas ,,Těší mě." podala mu ruku. Zvedl oči a rátem ji poznal. ,,ALEIO!" křikl. Dívka se polekala. Sevřel ji v náručí. ,,Tak dlouho jsem tě hledal!" Ani jeden nechápal. V tom ale Ita něco zatlačilo do břicha. Odsunul se. Posunul oči z obličeje na trup - byla těhotná. Itovi se zatočila hlava. Je to jeho? Mohla být tak v šestém měsíci. Když si to spočítal..... mohlo to být obou. Nebyl si jistý. Doufal, že je jeho. ,,Ty jsi...." ukázal na břicho. Dívka se začala třást a potom rázem omdlela. ,,Panebože Natsumi!" , ,,Aleio!" křičeli oba, každý jiné jméno. Hideaki ji odnesl dovnitř a uložil do postele. ,,Musíme si promluvit." navrhl nakonec.

Ve vedlejším pokoji si sedli každý na jedno křeslo a Miyu jim donesla čaj. ,,Nech nás prosím o samotě" poručil sestře Hideaki. Miyu neváhala a odešla. Jště chvíli stála za dveřmi, ale nebylo nic slyšet. Bratr ji už znal a proto ještě počkal. Jenže ona znala taky velice dobře - byla potichu jako myška a zůstala na místě celou dobu rozhovoru, zatímco si Hideaki myslel, že už dávno odešla.


,,Odkud ji znáš?" začal se ptát Ito. ,,Našel jsem ji. Ležela pod velkou skálou u vchodu do vesnice. Přinesl jsem ji domů a Miyu ji ošetřila. Nevěděli jsme kdo je. Ona to ale taky nevěděla, ani odkud je. Dali jsme jí jméno Natsumi. Je tady šťastná. Já ji miluju.." to ale Ito čekal. Aleia byla opravdu krásná a hodná dívka, musel by být slepý kdyby si nevšiml její krásy.


Ani jeden nevěděli jak pokračovat a ani jak to bude s nimi a Aleiou/Natsumi dál. ,,Musíme jí to říct." shodli se.


Počkali až si odpočine. Když se vzbudila stáli nad ní oba dva - Hideaki a Ito. Nemohla si vzpomenout, kde druhého muže viděla. ,,Nesetkali jsme se už někde?" ptala se zesláble. Itovi se zase vrátil život do očí. Klekl si a vzal ji za ruku. Pohlédli si do očí. Viděl v nich ale prázdno. Na nic si nevzpomínala. Hideaki se na ně nemohl dívat. Trhalo mu to srdce. ,,Natsumi?" hlesl. Dívka nereagovala. Byla unešená Itovýma očima. ,,Chtěla jsi mě zabít, vzpomínáš si?" dívka se nehýbala. Jen se mu dál dívala do očí. ,,Nejspíš ne..." Ito sklonil hlavu. ,,Ale před chvílí se zdál sen...měla jsem ruce položené na něčí hrudi a říkala mu ať si to nebere osobně, potom se za mnou vrhli dva muži a já utekla." Hlavu zase vztyčil. ,,Podruhé jsme se potkali v nemocnici, protože mě ti chlápci zranili. Zachránila jsi mi život." usmála se ,,Ne... to ty mně." Vstala z postele a zamířila k Hideakiovy. Pohlédla mu do tváře. Byl smutný. ,,Je mi to líto...... už si asi začínám vzpomínat. Jmenuju se Aleia."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rin-chan Rin-chan | E-mail | Web | 7. února 2009 v 20:33 | Reagovat

Takze bude s Item? A bude mit dite sest nohou a zeleny tykadylka? Prosiiiiiim O.O =D

2 Lucy Oro Oro Lucy Oro Oro | Web | 8. února 2009 v 11:41 | Reagovat

:-) dost dobrý :-) honem další dím.. čiň se ! -- tykadýlka ?? Néé oči na šťopce !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama