Jiraiya´s lover 4.díl - Nenávidím tě!

14. února 2009 v 9:00 | Chie Oro Sasu Uchiha |  Jiraiya´s lover



Nikde nebyl k nalezení. ,,JIRAIYOOOO!!!!!!!!!" křičela jsem pořád dokola. Konečně jsem pochopila proč nechtěl, abych si prohlížela ostatní figuríny. Hledala jsem ho po celém domě. V ložnici nebyl, v koupelně taky ne, ani v obýváku....kam se jenom schoval?? Šla jsem do kuchyně...nikde nikdo, ale potom.... ,,Kdo to byl!" vyštěkla jsem, když jsem ho našla - byl nacpanej v ledničce. Otevřela jsem dveře a on na mně vypadl. ,,Promiň, promiň, prosím...." žadonil. To na mně ale neplatilo....no i když.....NE! Odskočila jsem. Natáhla se k lince a zase (jako obvykle) popadla to první co mi přišlo pod ruku. A tak postupně lítal tousťák, marmeláda, máslo a když mi došly ingredience, které měla původně obsahovat naše snídaně, přešla jsem k plastové láhvi (prázdné). Začala jsem ho ní mlátit, ale asi to tušil - obalil se svými vlasy. Mlátila jsem ho bez ustání dál a dál. Potom jsem přestala. Z pod vlasů na mě vykouklo oko. Když vidělo můj naštvaný výraz zase se schovalo. ,,Nevím co říct!" končila jsem útok. ,,Tak nic neříkej." odpovídal drze.


Celý zbytek víkendu stál za houby a že byly pořádný! (a to houby nejím). Vzhledem k tomu, že byla sobota dopoledne tak to byl pořádný zbytek. Jestli jsme spolu promluvili tak jenom tehdy, když mi oznamoval, že mu nechutná oběd.

Pondělí ráno, šest hodin. Vzbudím se a jdu do koupelny. Všude visí moje oblečení, které se už naštěstí jenom dosušuje. Něco seberu a obléknu se. Myslím na Jiraiyu. Přes noc nebyl doma. Docela mě to mrzelo. Nedalo se ale nic dělat. Nasnídala jsem se a nachystala i mu něco na snídani, kdyby se vrátil hladový. Sbalila jsem si věci a šla do školy. Cestou tam jsem přemýšlela. Napadlo mě, že Lucy přece taky má nějakej ten vztah s někým starším..... "Jabloňského...." hlásilo se zase v autobuse. Vystoupila a štrádovala si to rovnou ke škole. Těsně před budovou jsem potkala Yumi. ,,Ahoj," pozdravila jsem ji, ,,co tady děláš tak brzo?" ptala jsem se jí, když jsme vcházely do šatny. ,,Ale....ten kretén..." protočila oči. Hned mi došlo, že šlo o normálního učitele (ne že by byli normální) a ne o kreténa. To jenom Yumi propadá z jeho předmětu.


Vyšly jsme spolu do patra a na chodbě se rozdělily. Vešla jsem do třídy. Byla prázdná. Až kolem osmé sem začaly chodit lidi. Mezi posledními doběhla taky Lucy, kterou jsem zrovna potřebovala. Jenže už jsem s ní nestihla mluvit. Musela jsem to odložit na přestávku.

,,A tak jak jsem vám řekla, cvičení 1.65 a 1.66. Toť vše. Máte přestávku," ukončil vyučující hodinu. Ještě jsem chvíli váhala, ale pak jsem se odhodlala. Přišla jsem k Lucy. ,,Ehmmm....ahoj" pozdravila jsem ,,Ahoj!" řekla nadšeně. ,,Můžeš nachvíli na chodbu?" zeptala jsem se. Přikývla. Našly jsme si koutek, ve kterém bylo ticho. ,,Lucy...můžu se tě na něco zeptat?" opět přikývla. ,,Víš...já jenom, že ty a Orochimaru.." sklopila hlavu. ,,zažívám něco podobného" pokračovala jsem. Zvedla oči a poslouchala dál.. ,,jak spolu vycházíte?" Chvíli přemýšlela, asi nevěděla jak to popsat. "Kdybych s ním nevycházela, nebudu u něj. Miluji ho a on snad miluje mně." řekla nakonec. Neříkala to ale moc přesvědčivě, zdálo se mi, že něco skrývá....,,Proč jsi šla zrovna na tuhle školu?" očividně jsem ji tím zaskočila. ,,No já..... nevím.... bylo mi jedno kam půjdu, předtím jsem do školy nechodila, protože jsem byla s Orochimarem na cestách za......na cestách." odmítla pokračovat.


Skončila škola a já se zase vracela do prázdného domu. Takhle to šlo celý týden. Trvalo to až moc dlouho a mně už docházela trpělivost (a taky se mi stýskalo). Ten de jsem nešla do školy a zůstala doma. Asi kolem oběda jsem slyšela nějaký šramot u dveří. Seděla jsem v kuchyni a čekala s obědem. Dveře se otevřely a do místnosti vešel Jiraiya. Prošel kolem mně a zasedl za stůl. ,,Panebože....ty smrdíš....kolik jsi toho zase vypil??" začínala jsem pěnit. Ani nemusel odpovídat, podle obličeje jsem poznala, že jenom jedno sake neměl. Kolik ženských ho obklopovalo, na to se raději neptala. Dala jsem hlavu do dlaní a začala potichu brečet. Nějak moc si mě nevšímal. ,,Už nemůžu...já už nemůžu..." huhlala jsem. ,,(Škit) Em....doooobrou noc (škit)" pověděl, když dojedl a odebral se do ložnice.

Spal docela dlouho a tak jsem měla možnost cvičit. Šla jsem na zahradu a dala se do práce. Figuríny tam ještě visely. Přišla jsem k jedné z nich a opět viděla Jiraiyu. Znovu jsem se rozbrečela. ,,Ty si tak blbá Chie, tak blbá!" křičela jsem na celé kolo. Cvičila jsem a do toho brečela. Mezitím začalo pršet. Já ale domů nešla. Dál jsem trénovala. Myslím, že by mě nikdo nezastavil. Ani Jiraiya. Po pár hodinách mi to už docela šlo, ale pořád to mělo nějaké chyby. Mezitím co jsem se věnovala svému kekkei genkai se silně rozpršelo. Byla jsem tak zabraná, že jsem si toho ani nevšimla. Začaly na mně dopadat velké kapky deště. Stála jsem tam a nehýbala se. Dívala jsem se do země a pozorovala jak prší. Kapky deště se najednou proměnily v obrovské kroupy. Pořád jsem stála. Cítila jsem jak na mně doléhají. Bolelo to, ale ta bolest se nedala srovnat s trápením, které jsem měla s Jiraiyou. Po chvíli jsem klesla k zemi a rozbrečela se na celé kolo. V tom jsem slyšela jak se odtahují záclony v ložnici. Za oknem byl Jiraiya. ,,Chie!" zakřičel a vyběhl z domu. Kroupy byly opravdu velké. ,,Co to děláš?" ptal se, ale já nebyla schopná slova. Vzal mě do náručí a odnesl dovnitř. Položil mě na postel. Stále jsem brečela. ,,No tak.....pššššššš."
zabalil mě do deky a lehl si vedle mně. Myslela jsem, že se zeptá proč brečím, ale neudělal to. ,,Omlouvám se." řekl tiše. Tohle jsem nečekala. Přitiskla jsem se k němu. Pevně mě obejmul. Cítila jsem jeho vůni. Zhluboka jsem se nadechla. Pochopil, že ho čuchám. Zvedl se a políbil mě. Měla jsem sice mizernou náladu, ale tohle jsem odmítnout nemohla. ,,Budu s tebou trávit co nejvíc času," řekl a pokračoval v činnosti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucy Oro Oro Lucy Oro Oro | Web | 14. února 2009 v 11:02 | Reagovat

hezoučký..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama