Ptáček se stříbrnými pery aneb Co mě zrovna napadlo

15. srpna 2017 v 10:26 | Chie |  Příběhy
Zdravím, dlouho jsem se neozvala - není moc času a ani nálada psát něco delšího. Občas mě to ale chytne a tak napíšu nějakej kousek. Nahromadím na "papír" myšlenky, co mám zrovna v hlavě. A tady je jedna z nich.


KOLTIM
Poletoval kolem mě. Létal okolo a jak tak rychle třepetal křídly, vlající vlasy mě lechtaly v obličeji. Byl šťastný. Nikdy jsem ho ven nepouštěla na tak dlouho, protože čím častěji létal, tím rychleji stárnul. Koltimové jsou už prostě takoví. Ten, co poletoval kolem mě, měl nádherná tmavě modrá křídla protkaná jemnými stříbrnými pery, takže když jimi třepotal ve vzduchu, stříbrný prášek odlétal všude okolo a hromadil se na zemi. Můj malý ptáček se na mě díval černýma očima usazenými na hlavě barvy světlého kovu. Po asi hodině letu se jako obvykle vrátil ke kleci, ale tentokrát byla její dvířka zavřená. Tentokrát se můj malý opeřený kamarád do klece nevrátí. A už nikdy jindy. Přišel jeho čas, a já mu dala příležitost zemřít nespoutaně. Ještě chvíli kolem mě poletoval, teď už mnohem klidněji a rozvážněji, jako by ho už opouštěly síly. A pak pomalu přestal mávat křídly a snesl se mi do dlaně. Sklopila jsem hlavu, podívala se na něj a slza, která mi unikla z oka, dopadla vedle něj. Byl konec, ale přesto se tu někde rýsoval život. V kleci byla schovaná tři malá stříbrná vajíčka, ze kterých budou po vylíhnutí stejně krásní koltimové, jako byla jejich matka.
 

Lesní žínka

21. dubna 2017 v 23:34 | Chie |  Příběhy
Přidávám básničku, která je splácaná na koleně a založená na jednoduchých rýmujících se slovech :D. Ale já mám na básničkách ráda to, že si v nich může každý vyčíst, co chce :)


Běžela lesem, utíkala,
přemýšlela, kde se vzala
ta překrásná vidina
co vzpomínkou se prolíná.

Běžela lesem, utíkala,
hledala štěstí,
hledala ho sama.

Minulost se vrací zas,
z lesa šeptá známý hlas -
"Utíkej, co ti síly stačí,
utíkej, kam se cesta stáčí,
běž svému štěstí vstříc
a přijď nám zase říct,
proč je život krásný dost
a stejně žije v něm zlost."

Běžela z lesa, utíkala,
svoji cestu dobře znala,
každý měsíc o úplňku,
lesní žínka přes skulinku,
hledá cestu do světa,
kde láska čeká veliká.




Život je jako květina

16. dubna 2017 v 21:21 | Chie |  Příběhy
Život je jako květina,
pomalu roste
a po čase umírá.

Než dojde plného rozkvětu,
vzdálí se nadobro tomuto světu.

Odejde do svitu měsíce,
z jehož světla blednou líce.

Zbývá jen málo vzpomínek
a v tvých očích žádný plamínek.

Žádná jiskra, barva, hlas,
co zůstane tu po nás?

Vzpomínka na květ v rozpuku,
co odešel bez jediného zvuku.
Vzpomínka na květ, co odletěl v dál,
jemný větřík tenkrát vlál.



 


Spřátelení

12. dubna 2017 v 20:23 | Chie
Diplom pro Sayuriko za spřátelení blogů :)


Dostihy

9. dubna 2017 v 17:52 | Chie |  Příběhy


Dostihy. Závod zástupců bohatých rodin o slávu, moc a čest. O vítězství přinášejícím trofej - bohatou nevěstu, dceru mocného vládce, která šampionovi přinese vládu nad městem. Tou trofejí jsem byla já.


Modrý elf

11. března 2017 v 11:32 | Chie |  Příběhy

Člověku se někdy ve snu přihodí hodně různých a často divných věcí, ale nejhorší je na tom to, že i když se to ráno zdá jako hloupost, v noci to člověk prožívá a veškeré emoce snad opravdu cítí. I strach. Tenhle krátký příběh byl taky sen a i když byl krásný, na konci jsem se docela bála. Smějící se

Vlkodlak 4. díl

9. března 2017 v 11:11 | Chie |  Vlkodlak


Loveless

7. března 2017 v 8:01 | Chie |  Novinky/oznamy
Loveless - krásná báseň z Final Fantasy, kterou recituje Genesis Rhapsodos. Anglický dabér má perfektní hlas a mně se teda moc líbí ten jeho přednes, Genesis to hrozně prožívá.

Ve videu i pod článkem jsou slova.



Thousand words

3. března 2017 v 10:11 | Chie |  Novinky/oznamy
1000 words - jedna z mých oblíbených písniček. Pro mě hodně emotivní a často inspirativní. Na pozadí má nádherný příběh (a mou oblíbenou postavu z FF X-2 - Lenne).


Kam dál